V tebe věřím Bože který sám nemáš hmotu, prostor ani čas neboť hmotou nám dáváš poznat pomíjivost prostorem velikost a časem přítomnost abychom alespoň na chvíli pohlédli na tvé dílo hvězd a galaxií a vzdali ti jako já díky nebo ti plivli do obličeje koncentráky a šibenicemi vidím tě v kráse a lásce které jsou tvé jediné zbraně i jak nám deštěm právě dáváš pochopit gravitaci Bože promluvil jsi indiány i Gándhím projevil jsi bolest van Goghem kradl jsi s cikány i s prezidenty zažíval beznaděj vyhozených z práce a radoval se svítáními, kterých se mi dostalo děkuji miluješ mne těmi kdož mne milují a jen jedno ti vyčítám že jsi dopustil seřadit děti aby je odvedli do Hitler Jugend či do Pionýru nebo do každého plynu jakého je člověk schopen když mu tak brzy vezmou duši kterou postaví ke zdi a zastřelí pověsí upálí probodnou umučí a nakonec ji v dokonalém kruhu smrti vrátí zpět aby ji mrtvou připíchli na tělo jako odznak a nazývají to vlastenectvím, náboženstvím, nebo pravdou každý podle svého podle svého zla Bože jsme jen svět se svými zrcadly která jsme vytvořili, abychom tě spatřili ale nalezli jsme v nich jen sebe a tak ti odpouštím
| 
